Počínaje verzí 2.2.2 lze geoget použít nejen jako správce bodů z gc.com, ale za splnění jednoduchých podmínek i ke správě libovolných geografických bodů.
Ve dřívějších verzích probíhal import z GPX souborů tak, že pokud unikátní identifikátor začínal na GC a bod obsahoval tag groundspeak:cache, byl bod importován jako geocache. Jinak byl importován jako přidaný waypoint.
Import byl proto zcela předělán tak, aby bylo možné importovat téměř cokoliv. Bod přidaného waypointu je nyní identifikován podle obsahu tagu sym. Jinak je bod improtován jako “geocache”. V uvozovkách je to proto, že to vlastne geocache být nemusí. Může to být třeba Waymark, nebo cokoliv jiného, co splní níže uvedené podmínky.
Aby mohl být nějaký bod importován do databáze, musí splnit tyto základní podmínky:
Pokud chcete mít u listingu vašeho bodu náhledové mapky z mapy.cz, je nutné, aby bod měl vyplněn jako stát Českou Republiku! Pokud importovaný bod tato data neobsahuje, bude asi dobré jim stát nastavit třeba za pomoci skriptu.
V prípadě importu z LOC souboru musí být data uspořádána následovně:
GPX soubory mohou být jak verze 1.0, tak i verze 1.1. Informace jsou brány ze souboru následovně:
Použije se pokud nebylo určeno jinak. Viz. dále…
Jsou na mysli přidané waypointy ke geocache. Importovány jsou všechny obsažené informace ve standardním GPX.
Waymark má pár zvláštních zacházení:
Filtrování keší bylo rozšířeno tak, aby reflektovalo vámi naimportované nové typy keší/bodů. (třeba podle kategorií Waymarků). Cachemapa byla také upravena, aby dokázala tyto vámi přidané body zobrazit.
K vasim bodum lze pridavat waypointy, editovat listiong, apod. Nejsou jeste predpripraveny zadne specielizovane exporty, ale diky otevrenemu systemu si pomoci skriptu snadno vytvorite svuj vlastni export.
Zcela jiste se pri pouzivani narazi jeste na mnoho mist v programu, ktere bude nutne opravit. Zakladni pouzivani ale funkcni je.
Jako příklad použití si ukážeme, jak to může vypadat, když si v Geogetu uděláte databázi nějakých úplně jiných bodů, než jsou geocache. Ukázkou je databáze objektů ŘOP, tedy lehkého opevnění z let 1936-1939.
Databáze ŘOP, která je zde ukázána, slouží pro moji osobní potřebu a byla vyrobena z dat na http://www.ropiky.net. Nechci jakkoliv šířit cizí dílo, pokud po těchto datech toužíte, obraťte se na zmíněný web.
ŘOPíky byly naimportovány do samostatné databáze, a této databázi byla přiřazena na míru udělaná sada sloupců u upravený základní filtr.
Seznam bodů pak vypadá takto:
A každý ŘOP vypada následovně. Obrázek v listingu využívá relativního odkazu na obrázek, který na disku již existuje:
Na cachemapě lze pak vidět, jak vedly opevněné linie, i je vidět, které objekty se nám dochovaly, a po kterých už nic nezbylo:
Velkým pomocníkem je i ortomapa. Vidíte, ten bunkr tam skutečně je!
Doufám, že vás tato malá ukázka inspirovala.